Hlava smečkyMoje jméno je Anna Rybová, slyším ale na Andul, Anču, Ančí a za Aničku koušu. Narodila jsem se na jaře 96 v Praze, kde i prozatím nadále setrvávám. Ke zvířatům mě to přitahovalo, co jen si vzpomínám. Začínalo to "staráním se" o babiččiny kočky, a kočky sousedů, a kočky koček těch sousedů... Opravdový zlom ale přišel v sedmi letech, kdy jsem začala jezdit na koních a zvířatům naprosto propadla. V podstatě veškerý svůj volný čas, co jsem od 7 do 14 let měla (a že ho bylo!), jsem strávila v sedle. Tak jako většina dětí jsem se někde v průběhu vývoje nadchla pro myšlenku pořídit si psa. Ale maminka, tak jako většina rodičů, nevěřila, že moje nadšení bude dlouhodobého charakteru. Asi po roce přemlouvání (masivního a otravného) se pod stromečkem objevila psí miska, obojek, vodítko (nadšení!)...a fotka (nejistota). Fotka neborderky (zklamání). Fotka ohaře (zděšení!). (Protože borderky jsou moc aktivní prý...haha....hahaha..ha). No a tak jsme přišli k Ejmě. Zrzce s palačinkovýma ušima, která mě přivedla do světa pejskařů, dala mému bytí nový rozměr a ukázala mi zač je toho ohaří puberta! po třech letech se k nám dostala Kešu. Moje vysněná borderka, parťačka do pohody i nepohody a asi nejvěrnější stvoření, jaké jsem kdy potkala. |